Nové postupy vkladu vlastnictví pro vydražitele od 1.1.2014

Dle vyjádření Českého úřadu zeměměřického a katastrálního:

1. Zápisy prováděné poznámkou dle § 22 a násl. katastrálního zákona č. 256/2013 Sb.:
budou prováděny stejným způsobem jako dosud, bez správního poplatku – jedná se např. o § 41 zák. o veř. dražbách – vyznačení návrhu na provedení dražby v katastru nemovitostí, nevydražení, zmaření dražby, nekonání opakované dražby, upuštění od dražby, neplatnost dražby – oznámí dražebník. Oznámení bude s úředně ověřeným podpisem, tzn., že postupy při zápisu poznámkou se nemění.
2. Zápisy prováděné vkladem dle § 11 a násl. katastrálního zákona č. 256/2013 Sb.:

• Návrh na vklad: musí být podán na stanoveném formuláři. K jeho vyplnění je doporučeno používat webovou aplikaci dostupnou na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního na adrese http://nv.cuzk.cz. Budou-li návrhy na vklad vytvářeny dražebníky, ČUZK doporučuje, aby se stali registrovanými uživateli, což jim zajistí vyšší komfort při práci s aplikací než je tomu u uživatelů anonymních (je třeba mít zřízen zákaznický účet v aplikaci Dálkový přístup a mít přiděleno oprávnění k aplikaci Návrh na vklad – viz informace na https://nv.cuzk.cz/Web/login.aspx).
• Náležitosti návrhu: Pokud jde o novou náležitost návrhu na vklad, kterou je uvedení čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu navrhovatele, pak se musí typově jednat o takový doklad, který je evidován v základním registru obyvatel. Podle údajů Správy základních registrů jsou možné tyto typy: občanský průkaz, cestovní pas, průkaz o povolení k pobytu, vízový štítek, pobytový štítek.
• Návrh na vklad může podat pouze účastník řízení, přičemž účastníkem vkladového řízení je podle § 13 nového katastrálního zákona ten, jehož právo:
 vzniká,
  mění se
 rozšiřuje se
 zaniká
 omezuje se.
Dražebník tedy svým jménem návrh na vklad podat nemůže, může tak učinit pouze jménem některého z účastníků řízení na základě plné moci. V daných souvislostech tedy přichází v úvahu udělení plné moci ze strany vydražitele. Podpis vydražitele na plné moci pak musí být podle § 15 odst. 1 písm. b) nového katastrálního zákona úředně ověřen. Podpisy na samotném návrhu na vklad se neověřují.
• Katastr bude zasílat podle správního řádu např. oznámení o zahájení řízení původnímu vlastníkovi
• Účastníky vkladového řízení: jsou vydražitel a dosavadní vlastník, případně oprávnění z věcných práv k věci cizí, která zanikla podle § 56 nebo 58 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Návrh na vklad může podat kterýkoliv z účastníků řízení samostatně. Ostatní účastníky řízení pak musí katastrální úřad o zahájení řízení vyrozumět – tedy i dosavadního vlastníka, pokud se k návrhu na vklad nepřipojil. Navíc musí katastrální úřad podle § 16 odst. 1 nového katastrálního zákona informovat dosavadního vlastníka o tom, že došlo k zaplombování jeho nemovitostí. To vše i v případech, kdy navrhovaný vklad směřuje proti zájmům dosavadního vlastníka.
• Předpokládaná délka pro povolení vkladu: S ohledem na zákaz vyplývající z ustanovení § 18 odst. 1 nového katastrálního zákona nemůže být vkladové řízení dokončeno dříve než za 20 dnů od odeslání informace o zaplombování. Tím však nejsou žádným způsobem dotčeny povinnosti dražebníka vyplývající ze zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, např. z ustanovení § 35 tohoto zákona (zde je ostatně možné, aby bylo mezi dražebníkem a navrhovatelem sjednáno něco jiného, tedy např. že výtěžek dražby bude předán až po úspěšném zápisu do katastru nemovitostí).
Skutečnost, že výsledek dražby se do katastru nově zapisuje vkladem, nemění nic na tom, že vlastnictví k předmětu dražby přechází ze zákona již k okamžiku udělení příklepu, uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě. Právní účinky vkladu tak v tomto případě nespočívají ve vzniku vlastnického práva (zápis nemá konstitutivní účinky), nýbrž ve vzniku ochrany již existujícího práva vůči třetím osobám (srovn. § 984 nového občanského zákoníku). Tyto právní účinky se pak vztahují k okamžiku podání návrhu na vklad, jak vyplývá z § 10 nového katastrálního zákona.
• Zamítnutí vkladu a z jakých důvodů: Určit, z jakých důvodů může dojít k zamítnutí návrhu na vklad, je bez praktické zkušenosti s aplikací nového katastrálního zákona velmi obtížné; rozsah přezkumu katastrálního úřadu však nebude záviset na tom, zda bude potvrzení dražebníka přezkoumáváno v režimu listiny soukromé či veřejné. I pokud by totiž bylo potvrzení dražebníka přezkoumáváno v režimu soukromé listiny, byly podmínky stanovené v § 17 odst. 1 písm. c) a ž f) na potvrzení dražebníka neaplikovatelné (nejde o právní jednání ani o nakládání s nemovitostí). V obou případech (tj. ať půjde o listinu veřejnou či soukromou) tedy bude přezkoumáváno, zda má předložená vkladová listina – potvrzení dražebníka – náležitosti listiny pro zápis do katastru, zda její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad a zda navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru. Důvodem k zamítnutí návrhu na vklad by tak mohlo být zejména nesplnění předepsaných náležitostí, např. to, že listina neobsahuje označení nemovitostí podle § 8 nového katastrálního zákona nebo absence úředně ověřeného podpisu podle § 31 a § 54 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

JUDr. Oliva, prezident ČAD