Zákaz zcizení a zatížení nemovité věci

K zápisu přeměny do katastru nemovitostí je tedy nutné předložit příslušné podklady, avšak souhlas zástavního věřitele k tomuto zápisu není potřeba. Tato situace je podpořena i charakterem zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí v případě přeměny obchodních společností, který je deklaratorní, tedy prohlašovací povahy. Přechod vlastnického práva v tomto případě již nastává okamžikem zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

Je důležité zdůraznit, že ochrana práv věřitelů je v případě přeměny obchodních společností zabezpečena prostřednictvím zákona o přeměnách. Zástavní práva k nemovitostem včetně zákazů zcizení a zatížení trvají i po přechodu vlastnického práva na nástupnické společnosti. Navzdory tomu se v praxi může stát, že katastrální pracoviště vyžádá souhlas zástavního věřitele. 

V takovém případě je doporučení se s touto situací co nejlépe vypořádat a předložit příslušným katastrálním pracovišti argumenty pro zápis přeměny bez potřeby souhlasu zástavního věřitele. Závěrem je důležité zmínit, že je vhodné před zveřejněním projektu přeměny projednat tuto záležitost se zástavním věřitelem, aby se předešlo možným smluvním sankcím.

 ______________________________________________

[1] Ust. § 1761 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).

[2] Zákon č. 125/2008, o přeměnách obchodních společností a družstev ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přeměnách“).

[3] Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 200–207.